Rezervace
Rezervace
Pálava je protkaná svahy s vinnou révou, která se tady pěstuje po staletí. Mezi nejstarší vinařské obce patří Pavlov. Místní vinice přečkaly nejrůznější dějinné zvraty včetně třicetileté války a dodnes dávají skvělé hrozny, z nichž vinaři vytváří báječné víno. Kam zajít na degustaci kvalitního vína z Moravy?
Kdo a kdy začal s pěstováním hroznů a s výrobou vína v Pavlově historické prameny neříkají. Na základě archeologických nálezů odborníci předpokládají, že se první vinice na Moravě objevily už ve 3. století – v době, kdy na úpatí Pavlovských vrchů pobývali římští legionáři.
Víno tu pěstovali i Slované v době Velkomoravské říše. Podle údajů z urbáře byl Pavlov v roce 1444 největší vinařskou obcí mikulovského panství. První zmínka o obci v písemných záznamech pochází z 11. století. Dříve se jí říkalo také Pálava a do roku 1945 Pollau.
Víno se na Pálavě pěstuje odnepaměti. Vinnou révu tu pěstovali i římští vojáci – legionáři ve 3. století.
Pěstování vinné révy a výroba vína zaznamenaly velký rozmach v době baroka, kdy v obci vyrůstaly vinné sklípky v dnešní České ulici. Víno se stalo zdrojem bohatství, Pavlov se vrátil ke své původní slávě. Dodnes tuto dobu připomínají nejen vinné sklípky, ale třeba i kostel svaté Barbory nebo barokní hřbitov ohrazený zdí s věžicemi a sochami.
Svoji slávu si vinařství v Pavlově zachovala i přes zvraty ve 20. století. Po druhé světové válce, kdy odsud byli odsunuti Němci, přišli osadníci z různých částí Československa. V padesátých letech se zde zakládaly nové vinice, na kterých bylo možné používat mechanizaci.
Aktuálně je v Pavlově 227 hektarů registrovaných vinic a víno tu vyrábí přes 20 vinařů registrovaných u Vinařského fondu a řada dalších menších pěstitelů vína. Hrozny se pěstují i v mnoha rodinách pro soukromou potřebu. Vinaři využívají integrovanou produkci, tedy způsob pěstování, který je šetrný k přírodě. Někteří vyrábí biovíno.
Vína z Pavlova jsou proslulá svěžestí, ovocnými tóny, aromatičností a kořenitostí, které jim propůjčuje jedinečné vápencové podloží na Pálavě. Z odrůd jde hlavně o Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Pálavu, Veltlínské zelené, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Chardonnay, Muškát moravský, Svatovavřinecké, André nebo Rulandské modré.
Vydat se můžete také po naučné stezce „Pavlovské vinice a vinné sklepy“, která měří asi 3 kilometry a najdete na ní sedm zastavení. Zvládnete ji za hodinu nebo za hodinu a půl. Seznámíte se s vinicemi i historií Pavlova.
