Rezervace
Rezervace
Pavlov má necelých šest stovek obyvatel, a přesto se o něm učí studenti archeologie po celém světě. Lidé tu pod vápencovými skalami žijí bezmála třicet tisíc let. Projděte se s námi obcí, ve které stojí náš penzion, od tábořišť lovců mamutů přes středověký hrad až k barokním sklepům, ve kterých se dodnes nalévá víno.
Málokterá vesnice dala jméno celé pravěké kultuře. Odborníci označují pojmem pavlovien období lovců mamutů, kteří se usadili na svazích nad dnešní obcí. Důvod, proč si vybrali právě tohle místo, pochopíte, když se z Pavlova rozhlédnete: za zády chráněný jižní svah, pod sebou řeka a údolí, kudy táhla stáda zvěře.
Stejné výhody později ocenili stavitelé hradu i vinaři. Historie Pavlova je vlastně příběhem jednoho dobře zvoleného místa.
Sídliště lovců mamutů objevili archeologové mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi ve 20. století. Právě odtud pochází světoznámá Věstonická venuše, kterou v roce 1925 našel tým Karla Absolona. V Pavlově samotném probíhaly velké výzkumy od padesátých let a vydaly tisíce kamenných nástrojů, šperků, řezeb z mamutoviny i nejstarší doklady tkaní na světě.
Přímo na místě nálezů dnes stojí Archeopark Pavlov. Z dálky uvidíte jen bílé betonové věže trčící ze svahu, samotné muzeum je ukryté pod zemí. Uvnitř narazíte na odkrytou skládku mamutích kostí ponechanou tak, jak ji archeologové našli. Vše podstatné k návštěvě jsme sepsali v článku Archeopark Pavlov: Za lovci mamutů na jižní Moravu.
Nad obcí se na skalním hřebeni tyčí zřícenina, které se říká Dívčí hrady, Děvičky nebo Maidenburg. Zeměpanský hrad se poprvé připomíná roku 1222 a střežil zemskou hranici i brod přes Dyji. Později patřil Lichtenštejnům a Ditrichštejnům. Za třicetileté války ho v roce 1645 dobyli a vypálili Švédové a od té doby je pustý.
Ke zřícenině se váže pověst o třech pannách, které tu zkameněly. Uvidíte je jako trojici skalních věží kousek pod hradem. Z Pavlova vede k Děvičkám strmá, ale krátká stezka, která zabere zhruba tři čtvrtě hodiny. Trasu popisujeme v článku o turistice na Děvín.
První písemné zmínky o Pavlově spadají do 11. století. Německy se obci říkalo Pollau a toto jméno jí zůstalo až do roku 1945. Pavlov patřil k mikulovskému panství a podle urbáře z roku 1444 byl jeho největší vinařskou obcí. Díky vínu zbohatl natolik, že se z něj stalo městečko.
Největší rozkvět přišel v baroku. Zámožní vinaři si tehdy stavěli výstavné lisovny s patrovými štíty, pod kterými se táhnou dlouhé klenuté sklepy. Dvacáté století přineslo zlom: po druhé světové válce byli původní němečtí obyvatelé odsunuti a do obce přišli noví osadníci z různých koutů Československa. Vinařské řemeslo se tu ale udrželo a dnes v Pavlově hospodaří přes dvacet vinařství.
Zajímavost: Po kopcích nad Pavlovem se jmenuje i odrůda Pálava. Šlechtitel Josef Veverka ji získal v roce 1953 křížením Tramínu červeného a Müller-Thurgau a dnes patří k nejoblíbenějším moravským vínům.
Procházka historickým středem zabere necelou hodinu. Začněte u barokního kostela svaté Barbory, který stojí na návsi od druhé poloviny 17. století. Odtud pokračujte do České ulice a do uličky Na Cimbuří. Právě tady najdete nejzachovalejší vinařské domy s renesančními a barokními jádry, z nichž devatenáct je památkově chráněných.
Zastavte se i u barokního hřbitova, který obklopuje zeď s věžicemi a sochami. Celou trasu propojuje tříkilometrová naučná stezka Pavlovské vinice a vinné sklepy se sedmi zastaveními.
Dnešní Pavlov žije hlavně vínem a turistikou. Od června do začátku září se vinaři střídají při Létě otevřených sklepů, takže od pátku do neděle vždy u někoho ochutnáte. Na podzim voní obcí burčák a vinice na svazích se barví dožluta. Přehled místních vinařů najdete v článku Nejlepší vinaři v Pavlově.
Náš penzion Nad Pavlovem stojí na okraji obce. K Archeoparku je to pár minut chůze, do České ulice ke sklepům o něco déle a stezka k Dívčím hradům začíná v podstatě za humny. Auto tak můžete nechat celý den na parkovišti u penzionu.
Až budete vybírat ubytování v Pavlově, podívejte se na pokoje našeho penzionu s výhledem na Děvín.
